Cherry blossom/Kvetoucí třešně

Národní festival třešňových květů/kvetoucích třešní je v D.C. pořádán na přelomu března a dubna (záleží na počasí) a trvá zhruba 4 týdny. Každoročně přivede více než 1,5 milionů turistů z celého světa. Není se čemu divit, je to nádherná podívaná a velice příjemná oslava přicházejícího jara. Navíc kdo by nechtěl mít vzpomínky po zbytek života v podobě kouzelných fotografií D.C. zasypaným třešňovými květy?

National Cherry Blossom festival in D.C. is held at the end of March/ beginning of April (depending on the weather) and lasts about 4 weeks. Every year this spectacle attracts more than 1,5 million of tourists from all around the world. We can’t blame them, it’s an amazing experience and a pleasant celebration of the upcoming spring. And let’s be honest, who wouldn’t like to keep the memories in hundreds of photos of D.C. magically drowning in cherry blossoms?

Historie této tradice je datována až do roku 1912, kdy Washington D.C. obdržel darem 3000 třešňových stromů od tehdejšího majora Tokya Yukio Ozaki. První dva stromy pak byly zasazeny kolem Tidal basin tehdejší první dámou Helen Herron Taft a manželkou japonského ambasadora Viscountess Chinda. Tento dar a nyní i každoroční festival oslavuje dlouholeté přátelství USA s Japonskem.

History of this festival dates all the way to the year 1912 when Washington D.C. received 3000 cherry trees from the Mayor of Tokyo Yukio Ozaki. The first trees were planted by the First Lady Helen Herron Taft and by Viscountess Chinda, wife of a Japanese ambassador. This gift and festival are supposed to honor and celebrate long-lasting friendship between the US and Japan.

 

Advertisements

Vánoční čas v USA/Christmas time in the US

Je veřejně známo, že Vánoce jsou mým nejoblíbenějším svátkem roku. Rozhodně tuto nijak netajím. Už od září jsem poslouchala koledy, plánovala pečení, výzdobu a dárky a otravovala svým nadšením všechny kolem. Procházela jsem obchody s vánoční výzdobou, posílal pohledy rodině a přátelům, sledovala vánoční filmy. Předem jsem věděla, že bude těžké trávit to nejkrásnější období roku daleko od rodiny, ale byla jsem odhodlaná užít si to, jak nejvíc to jen jde!

It’s quite well known that Christmas is my favorite holiday. I definitely don’t keep it a secret. I’ve been listening to Christmas songs since September, I’ve been planning all the baking, the gifts. I’ve been wondering through decorated stores, sending Christmas cards, watching Christmas movies. And I was going on and on about it, driving everyone around me slightly insane. I knew it will be hard to spend the most wonderful time of the year away from my family, but I was determined to enjoy every single bit of it!

Prvním krokem bylo pečení českého vánočního cukroví. I když mám pocit, že jsem pekla tak měsíc v kuse, ve skutečnosti to byl jen týden nebo dva. Pekla jsem pro sebe, pro rodinu, pro sousedy i pro naprosto cizí lidi (byla jsem pozvána na Vánoční večírek s výměnou cukroví).

So I started baking al the Czech Christmas cookies I love so much. Even though I feel like I’ve baked for a month straight, it has only been a week or two. I’ve baked for myself, for my family, for the neighbors and for absolute strangers (I’ve been invited to a Christmas Cookie Swap).

Když bylo cukroví hotovo, přišel na řadu adventní kalendář. Prosinec bez čokoládového kalendáře na odpočítávání dnů do Vánoc není prosinec! A tak jsem pořídila rovnou tři, pro sebe i pro kluky. Část jejich vánočního dárku ode mě byl “Adventní kalendář” (ano pojmenovala jsem ho tak sama). Vypadalo to zhruba takto: 24 balíčků napěchovaných menšími dárky jako omalovánky a pastelky, pěna do koupele, bublifuky, karetní hry, malé sady puzzle a jiné.

Baking done, now it’s time for the advent calendar. December without a chocolate advent calendar is not December. I got three, one for me and two for the boys. A part of their Christmas gift from me was “the Advent calendar”. 24 bags or boxes full of little presents such as coloring books and pencils, bath fizzers, bubbles, card games, puzzles and other.

6. prosince k nám zavítal Mikuláš (ano, spletla jsem si data a tak přišel o den později – dlouhá cesta z ČR) a klukům přinesl sladkosti a dárečky v punčochách pověšených na krbu. Vyprávění o tom jak to u nás chodí, vyděsilo Bennetta natolik, že se na peklo ptal ještě dalších pár dní. Cítila jsem se hrozně, ale je to česká tradice a já se o ni chtěla podělit. A oni se se mnou podělili o Santu.

On the 6th of December we got a visitor, Mikuláš (Mikuláš – Czech tradition). And yes, he came a day later because I was confused/forgot the right date, but let’s just pretend he had to travel for a long time because of the distance. He brought sweets and other presents in the boys’ stockings. The story I told the boys about our tradition scared Bennett so much, he has been asking about hell for sever days after that. I felt bad, but I wanted to share our amazing traditions. They shared Santa with me as well.

Vánoční výzdoba domu proběhla hned po Díkuvzdání a tak jsem se naším nádherným vánočním stromečkem mohla kochat celý měsíc před Štědrým dnem. Ten pocit, kdy jsem dostala punčochu s mým jménem, byl ohromující! Možná je to maličkost, ale pro mě znamenala hodně. A pak přišla na řadu všechna ta světýlka. Den po dni přibývala výzdoba na okolních domech a já trávila nejeden večer procházkou po sousedství a obdivováním těch nádherných výzdob i naprostých šíleností.

We started decorating the house right after Thanksgiving and I could admire our Christmas tree a whole month before Christmas day. The feeling I got when I received a stocking with my name was absolutely amazing! It might be a little thing but I meant a lot to me. And then we have all the lights. Everyday there were new decorations all around the neighborhood and I’ve spent more than one night wondering around, admiring all the beauty and craziness.

A nakonec nadešel i ten dlouho očekávaný Štědrý večer. Co si budeme vykládat, byl to ten nejtěžší den za celých 6 měsíců tady. Byla jsem daleko od rodiny, tradic a všeho, co si s Vánoci spojuji. Začátek dne probíhal skvěle. Slavnostní brunch u prarodičů, skype hovory s rodinou v Česku jak u jejich večeře, tak u rozbalování dárků. Ale jakmile se setmělo u nás ve Virginii, došlo mi, že české Vánoce mě nečekají. Dívala jsem se na Tři oříšky pro Popelku a padl na mě smutek. Slzy přišly, když mi volala moje starší sestra, aby zjistila, jak se mám a jak to u nás vypadá a další asi půlhodinový záchvat breku přišel v kostele na mši. Potom jsem se ale cítila skvěle. Potřebovala jsem ze sebe všechen ten smutek a stesk dostat a jak se ukázalo, právě tohle byl nejlepší způsob jak to udělat.

Finally, the day we’ve all waited for was here. I’m not going to lie; it was the hardest day in the past 6 months. I was away from the family, traditions and everything I associate with Christmas. The first half of the day was great. Festive brunch at grandparents’ house, skype calls with my family while they were having dinner and were unwrapping their presents. But as soon as it got dark, I understood that I won’t be getting the Czech Christmas. I was watching a Czech Christmas movie and I got really sad. I started crying as soon as my older sister called to check how I’m doing and what’s happening at our place. Another crying attack happened during a Christmas mass. After that I felt good. I think I’ve needed to get all the sadness and nostalgia out of my system and this turned out to be the perfect solution.

Přejděme teď ale na veselejší část a to bylo ráno 25. Kluci přiběhli do mého pokoje přesně v 7:06, skočili ke mně do postele s výkřiky jako “Vzbuď se, vzbuď se, v noci tady byl Santa!! Pojď s námi rychle dolů!” A tak jsem běžela s nimi. To jak byli nedočkaví a natěšení bylo naprosto úžasné. Já byla šťastná už jen proto, že byli šťastní oni. A že byl důvod. Kluci dostali dárky od Santy, od maminky, od tatínka, od Stelly (našeho boxera), ode mě. Byla to krása.

Let’s get to the happy part that is the morning of the 25th. The boys ran into my room at exactly 7:06, jumped into my bed with “Kristýna, Kristýna wake up, Santa has been here!! Come with us downstairs!” kind of alarm clock. So I went. They were so excited and they just couldn’t wait, it was amazing. Seeing them happy made me happy. And there was reason for them to be happy. They got present from mommy and daddy, Stella (our boxer) and from me. It looked splendid.

I já dostala dárky. Mnohem víc než bych čekala!! Největší radost mi ale dělalo jejich nadšení, když rozbalili dárky ode mě. Vždycky jsem dárky ráda dostávala, ale teď mi dělá větší radost je rozdávat. Co se to se mnou jenom děje?? 

I got presents as well. Way more than I would ever expect!! But what made me happy the most was seeing them opening my presents for them. I’ve always loved getting presents but no I love to give a little bit more. What’s happening to me??

Oslava 4.července/4th of July celebration

Začátek července, začátek léta, začátek prázdnin, začátek oslav a výletů. A když všichni, tak i my vyrazili na výlet. Týdenní dovolená/pobyt u příbuzných ve Virginia beach (na VB? Čeština je těžká!!) spojená s návštěvou jiných příbuzných v Charlottesville, oslavou výročí svatby, párty na pláži a oslavou 4. července. Tolik akce v jednom týdnu!

The beginning of July marks also the beginning of summer, summer break, celebrations and trips. So when everybody else does it, we do too. One week vacation/stay at relatives‘ house at Virginia beach combined with visiting other relatives at Charlottesville, wedding anniversary party, beach party a 4th of July celebration. So many things happening in one week!

V neděli (3. července) dopoledne jsme vyrazili na cestu, po 3 hodinách jízdy jsme dorazili do Charlottesville, první mezizastávky. Tam nás čekala oslava výročí svatby rodičů mého HD. Takže odpoledne ve znamení seznamování se se členy rodiny, jídla, her a rychlých jízd lesem v terénní čtyřkolce.

Sunday morning, July 3rd, we started our trip. After 3 hours of driving we got to Charlottesville, our first stop. Wedding anniversary party was happening there so naturally it meant meeting all the relatives, lots of food, games and fast rides through forest on a four wheeler.

Po dalších 3 hodinách jízdy z Charlottesville do Virginia Beach přišla na řadu druhá mezizastávka, nyní v domě na pláži přátel mých HP, kde se konala předoslava (asi to slovo neexistovalo, ale teď už ano) 4. července. Víc seznamování, víc jídla, víc her. Projížďky na čtyřkolce byly nahrazeny procházkami po pláži. Taky dobrý!

After another 3 hours of driving from Charlottesville to Virgina beach we got to our second stop, my HP’s friends‘ beach house. A prep-celebration of 4th of July is what we were attending so more relatives and friends, more food, more games were on schedule. Four wheeler rides were replaced by walks on the beach. Which is good as well!

A nyní cíl. Dům bratra mojí HM. Dům? Zámek? Těžko říct… Po lehkém seznámení se s domem, přišla na řadu sprcha postel. Byl to dlouhý den. Pondělí ráno ale odstartovalo krásný 4. červenec! I když pršelo, nenechali jsme si svátek zkazit. Donuty, kino, tuny jídla, víc filmů, víc jídla, večerní výlet na pláž a pozorování ohňostrojů. Jo a taky fotky. Hodně fotek. Protože když Američané slaví, slaví pořádně!

And we are at the end of our Sunday journey. My HM‘s brother’s house. House? Castle? Who knows… After a quick introduction of the house a shower and a bedtime followed. It was a long day. Monday morning though started off an awesome 4th of July! It rained but it did not ruin our celebrations. Donuts, movie theater, tons of food, more movies, more food, evening ride to the beach and fireworks. Oh and photos. So many photos. Beacause when Americans celebrate, they celebrate big. Go big or go home!

Zbytek týdne by se dal shrnout jako… PLÁŽ. O ano, strávili jsme u oceánu každý den, celý den. Bylo to skvělé!

The rest of the week was all about… the BEACH. Oh yes, we have spent every day all day by the ocean. It was awesome!